Vývoj trolejbusové trakce v Jihlavě

| | |


V dnešní době si již málo kdo vzpomene, od kdy jezdí trolejbusy přes sídliště Březinova, nebo kdy z jihlavských ulic zmizela linka D. Všechny podstatné milníky vývoje trolejbusové sítě v Jihlavě si nyní připomeneme v tomto článku.

Ale začněme od počátku myšlenky trolejbusové dopravy. První nápady o trolejbusové dopravě v Jihlavě vznikaly již v roce 1942. Nové německé továrny totiž naplnily tramvajové vozy až do míry, kterou nebyly schopny pojmout. Spolu s chátrajícím zázemím tramvajové dopravy vedly k tomu, že 17. prosince 1945 bylo rozhodnuto o zrušení tramvajové dopravy, i přes řadu návrhů na její modernizaci. Výstavba trolejbusové tratě byla zahájena 8. června 1948. Koncem prázdnin téhož roku byl představen veřejnosti před Dělnickým domem trolejbus Vetra.

Provoz trolejbusové dopravy byl zahájen 19. prosince 1948. První trolejbusová „linka“ (zatím neměla své označení) kopírovala trasu Jihlavské tramvaje, jen s tou výjimkou, že místo ulicí Komenského byla vedena Křížovou ulicí.

Nyní přistoupíme k samotnému vývoji trolejbusových tratí, a s tím souvisejícím linkovým vedením.

Roku 1950 byl rokem prvního rozšíření trolejbusově tratě. Trať vedla z náměstí Benešovou ulicí, okolo Zverimexu kolem školy Seifertova na dnešní zastávku Ke Skalce, odkud ovšem jela přímo na ulici 17. Listopadu přes Štefánikovo náměstí k autobusovému nádraží. Zde projela ulicí Tolstého k Domu kultury a odboru (dále již DKO), před kterým se svažovala po Třídě Legionářů na ulici Fritzova, kde se pod areálem bývalé Tesly připojila k trati stávající. O rok později prošla kolaudací další trolejbusová trať, spojující centrum s rozrůstající se městskou částí Staré hory. Trať se napojovala z vyústění Benešovy ulice, odkud pokračovala přímo ulici Dvořákovou a Jiráskovou až do smyčky Staré hory. Trať byla z části jednostopá. S těmito změnami došlo k vytvoření tváře trolejbusových linek. Linka A jezdila v trase první tratě, tudíž Masarykovo náměstí (toho času Náměstí Míru) – Hlavní nádraží, kdežto linka B obsloužila nový úsek ve své trase Hlavní nádraží – Fritzova – 17. Listopadu – Ke Skalce – Benešova – Masarykovo náměstí, a lince C zbyl poslední úsek Masarykovo náměstí – Jiráskova – Staré hory.

Další zlom nastal v roce 1953. Přibyla trať z náměstí přes Znojemský most do dnes již zrušené smyčky Lidická kolonie. Společně s výstavbou této tratě obdržela trať do Starých hor druhou stopu. Linkové vedení na tuto situaci zareagovalo, a tak byla linka C prodloužena z náměstí do nové smyčky Lidická kolonie.

Roku 1958 byla zrušena trať přes dnešní Štefánikovo náměstí, a byla prodloužena k nové nemocnici a ke hřbitovu. Linkového vedení se to ovšem nijak nedotklo.

Kdežto rok 1960 byl ve vývoji linek dost podstatný, a to z jediného důvodu – byla zrušena trolejbusová smyčky na dnešním Masarykově náměstí. Tím pádem linky C a A měly svou konečnou místo na náměstí ve smyčce Lidická kolonie, a linka B měla novou okružní trasu Hlavní nádraží – Fritzova – 17. Listopadu – Ke Skalce – Benešova – Masarykovo náměstí – Hlavní nádraží. Převratná pro ni také byla událost, že k ní vznikla linka BI, která v protisměru kopírovala její trasu. Téhož roku také počala výstavba trolejbusové vozovny v Brtnické ulici, která jako by již předurčovala, že roku 1963 vznikne nová smyčky Dopravní podnik, do které byla prodloužena linka C. Od 5. 9. téhož roku byla uzavřena cesta k nádraží, čímž musely být všechny linky jedoucí k nádraží ukončeny v provizorní smyčce, která se nacházela na křižovatce dnešních ulice Havlíčkova a Polenská. O rok později byla cesta k nádraží opět otevřena, a linka navráceny do svých původních tras.

Rok 1965 byl ve znamení malých tratí, ale velkých změn v linkovém vedení. Přibyla trať přes Brněnský most na Handlovy hory (u dnešního obchodu Gábinka) a smyčky Náměstí Svobody (tehdejší Náměstí Rudé armády). Z linkového vedení doznala změn akorát linka A, která se přeorientovala ze smyčky Lidická kolonie do nově vzniklé smyčky Handlovy dvory. Tento rok dal také vzniknout nové lince D, která jezdila z Náměstí Svobody na Masarykovo náměstí, odtud ulicí Benešovou a Dvořákovou na zastávku 17. Listopadu, dále na zastávku Ke Skalce, Benešovou ulicí zpět na město na svoji konečnou na Náměstí Svobody. Smyčka Lidická kolonie se od tohoto roku stává manipulační. A jako třešnička na dortu byla dokončena nová vozovna s dílnami Dopravního podniku v Brtnické ulici. Stále ovšem vozovna nedosahovala takové podoby, jak ji známe dnes.

Roku 1972 změnila svoji trasu linka D. Začala jezdit v trase Handlovy Dvory – Masarykovo náměstí - Dvořákova – 17. Listopadu – Dům zdraví – Ke Skalce – Benešova – Masarykovo náměstí – Handlovy Dvory.

Dalším rokem změn je rok 1973. Na podzim byla trolejbusová doprava navedena do ulice Chlumova z důvodu rekonstrukce Havlíčkovy ulice. Linkového vedení se to citelně dotklo. Došlo tedy k tomu, linka A byla vedena z Náměstí Svobody přes Masarykovo náměstí a sídliště Březinovy sady (dříve sídliště Antonína Zápotockého) na Hlavní nádraží, a byla zajišťována autobusy. Linka B v trase z Handlových dvorů přes Masarykovo náměstí na Náměstí Svobody, odkud Chlumovou ulicí na ulici Fritzovu a Tolstého, Dům zdraví, dále Benešovou ulicí a přes Masarykovo náměstí zpět do smyčky Handlovy dvory. Linka C obsluhovala směr Dopravní podnik – Masarykovo náměstí – Staré hory. Trolejbusy kvůli rekonstrukci nezajížděly na Hlavní nádraží.

Koncem roku přibyla další nová trať v trase U Jánů – Sídliště Březinovy sady – Handlovy dvory. Smyčka Handlovy dvory byla odstřižena, stále ovšem sloužila jako manipulační. Na tuto trať byla navedena okružní linka B s trasou Hlavní nádraží – Sídliště Březinovy sady – Masarykovo náměstí – Chlumova – Fritzova – Ke skalce – Benešova – Masarykovo náměstí – Sídliště Březinovy sady – Hlavní nádraží. Linka BI opět v její protisměrné kopii trasy. Díky této nové trati byla autobusová linka zrušena. Linka C zůstala beze změny.

Od roku 1975 byla již zrekonstruovaná ulice Havlíčkova v provozu a navíc přibyla dnešní smyčka Hotel Jihlava. S tím je spjato, že A dostala svoji dnešní podobu v trase Hlavní nádraží – Masarykovo náměstí – Dopravní podnik. Linka B a BI jezdila v také, skoro již dnešní trase Hlavní nádraží – Sídliště Březinovy sady – Masarykovo náměstí – Benešova – Ke skalce – 17. Listopadu – Havlíčkova – Hlavní nádraží. Linka C se přeorientovala na trasu Staré hory – Masarykovo náměstí – Hotel Jihlava. Na jaře byla postavena trať okolo Domu kultury v podobě, jak ji známe dnes. Ulice Fritzova podstoupila rekonstrukci, a tak všechen provoz z ní byl naveden okolo Domu kultury. Po rekonstrukci byly linky B a BI navedeny zpět do ulice Fritzova, stopa kolem DKO byla směrem od Masarykova náměstí zachována jako manipulační, směrem k Masarykovu náměstí byla snesena.

Rok 1981 přinesl jednu stavební činnost, která se dopravy v Jihlavě dotkla více, než se může zdát. Starý most U Jánů, který pamatoval ještě tramvajovou dopravu byl veškeré dopravy zbaven, a doprava převedena na most nový, čímž nastala reorganizace zdejšího prostoru na křižovatku, jak ji známe z doby nedávné, před výstavbou kruhového objezdu v roce 2005. V roce 1982 byla opět zavedena linka D, v nové trase Náměstí Svobody – Masarykovo náměstí – Sídliště Březinovy sady – Havlíčkova – Fritzova – 17. Listopadu – Ke Skalce – Benešova – Náměstí Svobody, linka DI v protisměru. Linky byly ovšem stejně o rok později opět zrušeny. Roku 1984 zaznamenalo Náměstí Svobody stavební činnost, při kterém bylo uvedeno do dnešní podoby, přičemž byla zrušena stejnojmenná smyčka. Opět byly nataženy troleje kolem Domu Kultury. Linky D a DI byly naposledy uvedeny do provozu ve své poslední trase Dům zdraví – 17. Listopadu – Dům Kultury – Havlíčkova – Sídliště Březinovy sady – Masarykovo náměstí – Benešova – Dům zdraví, pro linku D. Pro linku DI opačný směr.

V roce 1986 přibyla další trolejbusová trať, v úseku Havlíčkova – Romana Havelky, kde byla ukončena na provizorní smyčce. Na tomto novém úseku se zabydlela linka E v trase Dopravní podnik – Masarykovo náměstí – Romana Havelky. Z důvodu rekonstrukce ulic Seifertovy a Ke skalce byly navedeny roku 1987 linky B,BI,D,DI přímo ulicí Žižkovou (po dnešní trase linky 36). O rok později byla nová trať na ulici Romana Havelky i s linkou E prodlouženy k Motorpalu, a linka získala novou trasu Dopravní podnik – Masarykovo náměstí – Benešova – Ke Skalce – 17. Listopadu – Fritzova – Motorpal. Linky B a BI byly z Fritzovy ulice staženy a navedeny okolo Domu kultury. Roku 1989 byly linky B,BI,D a DI naorientovány zpět za ulici Seifertovu a Ke Skalce.

Roku 1992 byly definitivně ukončeny linky D a DI. O rok později, roku 1993 byla linka C ukončena provizorně ve smyčce u Ferony, z důvodu výstavby mostu na ulici Jiráskova. Po dokončení výstavby byla smyčka u Ferony zrušena. Roku 1993 byla taktéž bez náhrady zrušena trolejbusová trať od pošty na Masarykově náměstí, vedená ulicí Benešova do Seifertovy ulice. Linky B, BI a E byly tímto převedeny do ulice Křížová. Jediná trať tedy vede křížovou ulicí na náměstí Svobody, kde se dělí na větev svažující se ulicí Havlíčkovou, a na větev ke kinu Sokol (do roku 2011 stejnojmenná zastávka). Linky B a BI byly tedy navedeny z Benešovy ulice do ulic Křížová – Tolstého – Dvořákova. Linka E byla zkrácena na trasu Dopravní podnik – Havlíčkova – Motorpal. Od roku 1997 linka E se ve špičce točí okolo Domu kultury – nezajíždí k Dopravnímu podniku. Linka také projíždí ulici Fritzovou již pouze ve směru na Motorpal. Roku 2000 přibyla poslední trolejbusová trať, v trase Staré hory – Horní Kosov. Linka C byla přesměrována do Horního Kosova, smyčka Staré hory byla odstřižena od sítě.

Od roku 2000 již Jihlavská trolejbusová síť doznala spíše kosmetických změn – tak krátce. Roku 2001 přidána třetí stopa do smyčky Hlavní nádraží. Roku 2002 snesena smyčka Handlovy dvory. Roku 2003 vztyčeny sloupy na Vrchlického ulici, výstavba kruhového objezdu na křižovatce u Rozkvětu. Roku 2005 snesena smyčka Lidická kolonie, vznikl kruhový objezd na křižovatce u SMJ. Roku 2007 ulice Vrchlické kompletně osazena sloupy.


A plánované trolejbusové tratě? Snad během celé historie trolejbusového provozu se uvažovalo a výstavbě tratě na Bedřichov. Bohužel k ní nikdy nedošlo. Další vyhlídkou je trať přes Vrchlického ulici. Kdy bude ovšem tato trať zprovozněna, a zdali vůbec. To ovšem přinese čas.

Těm, kteří Jihlavu neznají, doporučuji sednout si ke článku s mapou Jihlavy před sebou. Článek jsem se snažil koncipovat, abyste se v něm tímto způsobem vyznali. Spolu s mapou doporučuji taktéž na článek o bývalých trolejbusových tratích. Jistě Vám napomůže udělat si v hlavě pořádek a mít kompletní představu o Jihlavském provozu.





Autor článku - Intouro


Autor si vyhrazuje právo na případné neshody v textu.









odzkoušeno v IE 9.0  |  rozlišení 1024x768  |  jihlavskymhd.g6.cz  |  © MK & M.J. & Eugen 2006-2013   


Rychlá a profesionální certifikace výrobních postupů